Lidé ve věku 35–44 let tvoří v České republice nejsilnější skupinu, co se týče úvěrů na bydlení. Téměř polovina všech hypoték a úvěrů ze stavebního spoření připadá právě na ně. Na konci roku 2024 činil jejich průměrný dluh na bydlení téměř 3,5 milionu Kč na osobu. Tento údaj vychází z dat Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Celkový objem úvěrů na bydlení této věkové skupiny dosáhl 1,29 bilionu korun, což je 44 % z celkového objemu dlouhodobých úvěrů v Česku. Pro srovnání: celkový dluh na bydlení v celé zemi činil na konci loňského roku 2,99 bilionu korun.
Navigace
📈 Nárůst zadlužení i u krátkodobých půjček
Tato věková skupina je považována za finančně stabilní a méně rizikovou, přesto u ní registrujeme nárůst i v oblasti spotřebitelských půjček. V roce 2024 se jejich objem zvýšil meziročně o 10 miliard na 168 miliard Kč. Tento trend ukazuje, že i lidé v produktivním věku začínají více sahat po krátkodobém financování svých potřeb – ať už formou klasických úvěrů, nebo nebankovních půjček.
🔍 Co všechno registry BRKI a NRKI sledují?
BRKI a NRKI spolupracují s 21 bankami a 42 nebankovními institucemi. Zaznamenávají nejen opožděné platby, ale i pozitivní historii včasného splácení. Tyto registry jsou klíčovým nástrojem při schvalování nových půjček, hypoték i konsolidací půjček.
Podle dostupných dat:
přes 50 % žádostí o úvěr je schváleno,
asi 33 % žádostí je zamítnuto kvůli nesplácení,
více než 14 % odmítnutí souvisí s příliš vysokým zadlužením.
🏙 Nejvíce dluží Pražané, nejméně Karlovarský kraj
Z hlediska regionálního rozložení připadá největší objem úvěrů na bydlení na Prahu – konkrétně jde o 19 % z celkového objemu. Na opačném konci žebříčku stojí Karlovarský kraj, kde tvoří úvěry na bydlení pouhá 2 %.
📌 Zadlužení Čechů se opět zvyšuje
Po stagnaci v roce 2022 a 2023 se opět zrychluje tempo růstu celkového zadlužení. V roce 2024 došlo k meziročnímu nárůstu o 8,9 %, což znamená, že celkový objem dluhu českých domácností překročil 3,6 bilionu Kč.
Více než 80 % všech dluhů domácností připadá na bydlení – tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Růst zadlužení ovlivňují nejen rostoucí ceny nemovitostí, ale také refinancování starších hypoték sjednaných v době nízkých úrokových sazeb.